Život

Víte, že často přirovnávám duchovní vzestup šplhání do schodů. Někdy to jde ztuha, hlavně zezačátku, kdy je náš kufr, který sebou vláčíme těžký a stahuje

„Měj se ráda“, otřepaná fráze, se kterou se potká každý, kdo se začne zajímat o osobnostní rozvoj nebo spiritualitu. Když se to stalo mně, vzala

Tak rádi řešíme problémy, naše, sousedů, státu, přírody…chceme vypadat jinak- máme problém, partner se nechová jak by měl- máme problém, stát se o nás řádně

Dnes ráno jsem se probudila se vzpomínkou na dobu, kdy jsem se začala ptát. Bylo to období, kdy jedno po druhém, vše, na čem jsem

„Jaký je smysl života?“ Tento dotaz jsem ráno zahlédla v jedné FB skupině a říkala jsem si, že je to zajímavé téma ke krátké úvaze,

Pozitivní versus svobodné myšlení, často diskutované  téma. Nevím, jaký máte názor na pozitivní myšlení Vy, ale ten můj se postupně vyvíjel a postoj, který zaujímám

Neřídíme svůj život, my jsme Život Nejprve bych měla uvést na pravou míru, že nic jako „svůj život“ není. Možná se teď při čtení některé

Miluji potápění. Je to vstupenka do jiného světa. Vznášíte se prostorem a jen nezaujatě pozorujete život, který se odvíjí kolem. Klidně, jako by chtěl, aby

Řeč Duše Díváte se na film, už něco víc než hodinu a stále si říkáte, proč? když vás vlastně vůbec nebaví. Občas přepnete na jiný

Chceme se ztrácet. Není nic jiného než To jediné, které je vším a zároveň ničím. Nás nevyjímaje.  Možná někdo použije výrazy jako Vědomí, Inteligentní energie